Sborová setkání

Srdcem života sboru jsou různá setkání. Ať už se při nich setkáváme všichni nebo v menších skupinkách. Všechna setkání jsou však otevřena pro každého a každý je na ně také srdečně zván.

Bohoslužby

  • Růžďka: neděle 10.00 (v zimních měsících ve sborovém domě – na faře)
  • Během bohoslužeb probíhá pro děti „Nedělka“
  • Bystřička: neděle 8.45 (druhá a čtvrtá neděle v měsíci – na Obecním úřadě)
  • Malá Bystřice úterý 17:00 (první a třetí v měsíci – na Obecním úřadě)

Rozhovory nad Biblí (dříve "Biblická hodina"

  • Čtvrtek 19h na faře

Setkání střední generace

  • Středa – 19h (příležitostně) – na faře nebo u někoho doma

Setkání mládeže

  • Pátek 19h – na faře

Konfirmační cvičení

  • Pondělí 17.00 – na faře

Pěvecký sbor

  • v současnosti se neschází

Modlitební večery

  • Neděle 18h (v létě 19h) – po rodinách 2. a 4. neděli

Setkání dorostu

  • Pátek 17.00 – na faře, poté tělocvična

Náboženství

  • mladší děti (1.a 2. třída) – čtvrtek 12.00 – na Bystřičce ve škole
  • starší děti 3.-4. třída - úterý 12.45 – v Růžďce na faře
  • starší děti 5.-6. třída - úterý 15.00 – v Růžďce na faře

Bohoslužby – střed sborového života.

Setkáváme se při nich všichni - od nejmladších po nejstarší. Setkáváme se k nim v neděli, protože v neděli byl Kristus vzkříšen. Společně zpíváme, modlíme se, nasloucháme Bibli, v přímluvných modlitbách myslíme na potřebné ve světě blízkém i vzdáleném, přijímáme při nich posilu a povzbuzení do dalších dnů.

Základem evangelických bohoslužeb je kázání (odkaz na kázání), při kterém se snažíme zaslechnout jak Bůh mluví k nám osobně a jak smíme ve světle jeho Slova vidět své životy a jejich smysl. Základem kázání je nějaký text či příběh z Bible, který se kazatel (většinou farář) snaží vyložit (učinit srozumitelnějším). Když se to povede (díky Duchu svatému), tak najednou posluchač (i kazatel) zjistí, že mu Bůh skrze ten biblický text má co říct i dnes. Někdy je to trochu náročnější (co důležitého není), ale už to dnes není co bývalo (kázání zřídka přesahuje 20minut – to za časů dědů a babiček nebylo kratší jak 45minut).

Každou první neděli v měsíci míváme bohoslužby „pro děti“. Kázání se snaží farář připravit tak, aby mu mohli i ti mladší porozumět a nenudili se při tom (zajímavé ovšem je, že jsou to spíš ti starší, kdo si tyto bohoslužby nejvíce chválí). Jinak děti na část bohoslužeb odcházejí do „nedělky“, kde se snaží nad tím biblickým příběhem pracovat samy přiměřeným způsobem.

Každou první neděli v měsíci a o svátcích také slavíme Večeři Páně (eucharistii) - je to takové „kázání beze slov“ - při přijímání kousku chleba a doušku vína je nám připomínáno odpuštění hříchů (víme, že je máme a že se s nimi žije dost špatně, ale že nám jsou odpuštěny), radost (z toho, že nám je odpuštěno; také, že víme o dobré budoucnosti, kterou Bůh lidem připravil a na kterou se těšíme). Také při ní prožíváme to, že všichni patříme k sobě – ať už jsme takoví či makoví - hezcí či oškliví, chudí či bohatí, zdraví či nemocní, radostní či nabručení, vzdělaní či prostí, mladí či staří. Proto taky při ní stojíme v kruhu (zveme do něj i děti, které mohou přijímat také) a věříme, že se v tom kruhu setkáváme se všemi křesťany po celém světě, dokonce i s těmi, co kdysi žili anebo třeba teprve přijdou po nás.

Nedílnou součástí bohoslužeb je společný zpěv - zpíváme písně ze všech dob – od těch nejstarších (nad kterými někdy mládež trochu ohrnuje nos) až po nejmodernější (kupodivu většinou zpívají všichni rádi). Nezpíváme jenom tak, že nám to dělá dobře, ale snažíme se zpívat Pánu Bohu k radosti (a proto tolik nezáleží na hudebním sluchu, ale na otevřenosti srdce); písněmi se modlíme a vyznáme víru – a tím jsme nakonec také spojeni se všemi, kdo takto zpívali a zpívají na celém světě a ve všech dobách (a proto taky budeme pořád zpívat i ty staré písně z dávnověku, i když nám třeba už tolik nejdou. Když byly dobré pro Husa či Komenského...)

K boholužbám se nás v Růžďce schází kolem 75. V létě býváme v kostele (ve kterém jsme při jeho kapacitě 700 míst trošku ztracení, ale zato nás doprovázejí při zpěvu krásně znějící varhany), v zimě býváme v modlitebně na faře. Na Bystřičce se scházíme na obecním úřadě a bývá nás kolem patnácti, na Malé Bystřici taktéž na obecním úřadě a tam nás je asi 8.

Když budete chtít přijít mezi nás, vůbec se nemusíte bát, nikdo vás neukousne (zuby si šetříme na společný oběd, který občas také míváme).

(Roz)hovory nad Biblí

(tak jsme letos přejmenovali tzv. „Biblickou hodinu“)

Čtvrteční hodinka, při které společně uvažujeme nad nějakým biblickým textem. Letos je to Desatero přikázání.

Bible je pro nás důležitá kniha. Proto se jí snažíme porozumět. I když věříme, že každý, kdo čte bibli, v ní může najít to podstatné – přece jenom při společném uvažování je to ještě lepší. Člověk může dát dohromady to, čemu sám porozuměl s tím, jak tomu samému porozuměl nějdo jiný a zaslechnout něco úplně nového.

Některé biblické texty jsou nám dnes už méně srozumitelné, a tak máme faráře, který by měl být (údajně) vzdělán o něco víc, aby nám ta těžší místa buď vysvětlil, nebo alespoň ukázal různé možnosti výkladu – anebo nakonec řekl, že tomu také nerozumí (proč by také měl – není to přece brouk Pytlík).

No a o tom všem pak společně mluvíme – proto „Rozhovory nad Biblí“. A někdy se stane ten zázrak, že v tom společném uvažování zaslechneme něco, co můžeme nazvat „Božím slovem“, protože to promění náš život, naše hodnoty, měřítka, názory. Někdy trochu, někdy víc.

Taky se při tom učíme toleranci – přece jenom poslouchat tolik různých a často protikladných názorů, vyžaduje někdy trochu přemáhání – třeba abych se nezasmál, když si myslím, že ten druhý řekl nějakou hloupost.

Schází se nás nyní kolem 17 – a neplatí u nás, že biblická je jen pro staré. A to je na tom to hezké, že tu nad biblí společně uvažují staří i mladí – o to víc životních zkušeností a vzájemného obohacení.

Přijďte mezi nás.

Setkání střední generace

Věk tu nehraje roli, ale název napovídá, že tu jde spíš o důraz na společenství. Společné sdílení víry, života, problémů všedních dní, zkušností, otázek, svědectví. Hodně zpíváme (většinou z mládežnického zpěvníku Svítá) – písničky toho dovedou mnoho vyjádřit a jsou to i moditby. Těch také zazní mnoho (nahlas, či v „pouze“ v duchu). Potom má někdo připravenou úvahu a nad ní hovoříme. Někdy úvaha vychází z biblického textu, jindy z nějakého tématu. Debata bývá většinou čilá, někdy se pohádáme, jindy si pohladíme bříška. V poslední době se zabýváme základními tématy víry a křesťanství na základě anketního dotazníku (vymyslel ho farář Jiří Gruber z Brna), kde si můžeme vybrat z několika odpovědí (někdy jich je správných víc, někdy každá trochu...) Nakonec nejde o hledání správných odpovědí, ale o východisko k rozhovoru – Proč já mám zaškrtlé áčko a ty zas béčko? Proč já to vidím tak a ty onak?

Schůzky se často protáhnou do pozdních hodin, protože hostitel i účastníci připraví mnoho dobrého jídla. Zkrátka je nám dobře. Přijďte.

Někdy třicátníci zorganizují společný výlet, jindy posezení u táboráku a někdy zas něco jiného. Anebo připraví zábavný program na mládežnickou Večernici či na sborového Silvestra.

Setkání mládeže

Jak název napovídám, při schůzkách mládeže se scházejí mladí – tj. zhruba od 14 do ??let (kolik je ti vlastně Laďko?). Hodně zpíváme (ze zpěvníku Svítá, i z jiných – z toho modrého a žlutého). Úvahy si většinou děláme sami. V současné době probíráme jednotlivé biblické postavy a sledujeme jejich lapálie. Většinou se rozjede nějaká debata. Když má program pan farář, tak se často pokouší o nějakou „kreativitu“- tu s větším, tu s menším úspěchem. My mu na všechno neskočíme. No a pak je to různé – buď se jen tak povídá, nebo zpívá, nebo hrajou hry (třeba sardele), nebo je i něco k snědku – to když má třeba někdo narozky nebo jen tak. Občas jedeme na výlet (třeba na kolách foto – mladez kola) nebo na setkání s jinou mládeží z okolí, nebo na seniorátní dni.

Mládež - výlet na kolech léto 2003

Mládež taky vydatně pomáhá s táborem pro děti .

Připravuje Večernici, nebo vánoční divadlo. Někdy i při bohoslužbách zazpívá. Byly doby, že i do domova důchodců jezdila zpívat.

Mládežnická kapela se jmenuje „Nový rytmus“ (nebo Jiný? Já už nevím – už nějak dlouho nehrála.)

A taky si zase vede kroniku, takže si o mládeži určitě ještě něco přečtete a prohlídnete (až ji naskenuje)

Pěvecký sbor