Zápisy z knihy protokolů – Rouštka (faráře Josefa Odstrčila) 1911-1920
Schůze presbyterů se konaly v neděli po bohoslužbách; výňatky
8.12. 1911 - V dalším pojednání o církevních věcech projevil kurátor T.S. svou nechuť zůstati nadále kurátorem, jelikož se nepohodl s presbyterem J. H. příčinou nedostatečného hájení církevního lesa na čupku. Na přátelské domlouvání všech přítomných, aby tento spor v lásce se urovnal, T. S. nepřistoupil, nýbrž jako kurátor a presbyter se poděkoval. Spolu s kurátorem poděkoval se též pokladník J. Z. – nelibě nesa výtku neslušného pomlouvání v hospodě a proto z presbyterstva vystoupil.
8.9. 1912 - Zbudování věžních hodin. Po mnohá léta již mnozí církevníci vyjadřovali přání, aby věž opatřena byla věžními hodinami a poněváč toto přání vždy živěji a naléhavěji se ozývalo, počalo presbyterstvo o této věci jednati a vstoupilo do vyjednávání s Františkem Moravusem, hodinářem v Brně, který se nabídl, řádné, spolehlivé hodiny věžní za nejnižší cenu po 980 korun poříditi. Po delším, zevrubném ústním jednání s panem Fr. Moravusem přistoupilo presbyterstvo na jeho nabídku a svěřilo jemu t. p. Fr. Moravusovi zhotovení a postavení nových věžních hodin za nabídnutou cenu po k. 980, kterýžto obnos zavazuje se ve třech ročních splátkách bez úroku splatiti. Tato smlouva s p. Fr. Moravusem nabude platnosti, pakliže v příštím sezení zastupitelstva tento protokol v plném jeho obsahu schválen bude. Zároveň bylo v této schůzi usneseno, aby při té příležitosti celá věž, střecha i zdivo byla opravena, natřena a olíčena. Náklad na hodiny 980 k, jako i náklad na opravu věže, střechy i zdiva, v obnosu 420 k, má se rozvrhnuti dle přímé daně na všechny církevníky.
20.7. 1913 - Na denním pořádku postavení nových věžních hodin a oprava církevních budov, kostela a fary. Jelikož již po vícero roku vždy naléhavěji ukazuje se potřeba opravy kostela, jak zevnitř, tak i uvnitř, zvláště opravy a znovu zalíčení zdiva a pak natření kostelní a věžní střechy, povolán byl pan Michal Urbánek, stavitel ze Vsetína, aby kostel prohlédl a na potřebné opravy vypracoval a předložil řádný rozpočet. Tomuto vyzvání pan stavitel Urbánek vyhověl, přijel, kostel prohlédl a řádný rozpočet zpracoval. Dle tohoto rozpočtu obnáší náklad na opravu věže k 458.70, náklad na opravu zevnějšku kostela k 971.92 a na opravu vnitřku kostela k 1014.13. Z tohoto rozpočtu vyjádřil se pan stavitel ku dvěma k němu vyslaným presbyterům, Tomášovi Koňařovi a Fr. Jančíkovi, že nemůže žádné procento sleviti, jelikož všecky práce jsou v nejmírnější ceně počítány, ale že za vyhotovení rozpočtu nebude nic žádati, pakliže bude jemu práce zadána. Přítomní presbyteři jednomyslně se usnáší, aby tohoto roku pro nedostatek peněz jen opravy věže a zevnějšku chrámu Páně provedeny a p. Michalovi Urbánkovi, staviteli na Vsetíně svěřeny byly.
22.3 1914 - Používání věže chrámové při vojenských cvičeních. Po krátkém předsedou podaném vysvětlení o důležitosti používání chrámových věží při vojenských cvičeních, usnesli se přítomní jednohlasně žádosti vojenské správy ve výše uvedeném výnosu vyslovené vyhověti a svolují, když při upotřebení chrámové věže k účelům vojenským bedlivě šetřeno bude následujících „ustanovení“.
1. Zamýšlené použití chrámové věže budiž od velitele cvičení předem ohlášeno u příslušného kazatele.
2. V neděle a svátky, jakož za za služeb Božích v chrámě konaných nesmí chrámové věže vůbec používáno býti k vojenským účelům.
3. Při všech jiných příležitostech smí chrámové věže toliko pod dozorem důstojníka, jakožto velitele cvičení použito býti, pod přísnou zodpovědností, že chrám a věž neutrpí poškození a že na věži nebudou předsevzaty činy nesrovnávající se s důstojností místa, jako kouření, zpěv, nevhodné řeči, kletí, pití, spaní a podobné.
4. Spojovací a signálové stroje smí toliko s přiměřenou opatrností za úplného vyloučení nebezpečných látek a pouze takovým způsobem upotřebeny býti, aby volný pohyb ve věži a používání zvonů nebylo ohrozeno.
5. Střelba zvěře, také zvonění se zapovídá.
8. 12. 1918 - Zvýšení salárních příspěvků na rok 1918
Od roku 1885 odvádí sbor povolací listinou ze dne 15. 3. 1868 svému duchovnímu správci zajištěné naturálie a sice dle nynější míry: 12 q zemáků a 60 q másla v penězích, jak jejich běžná cena stanoví. Jelikož však příčinou již 4 roky trvající války veliký nedostatek všech potravin se dostavil a drahota dosáhla výše neslýchané, posavadní rozvrh salární, totiž 60 % přímé daně na zaplacení výše udaných naturálií nestačil, ukázala se nutnost, buďto salární příspěvky zvýšit na 100 % přímé domovní a pozemkové daně, anebo naturálie podle starého rozvrhu z roku 1883 p. faráři odvést. Přítomní zastupitelé se jednomyslně usnesli salární povinnost na rok 1918 zvýšit na 100 % přímé domovní a pozemkové daně a naturálie zaplatit penězi a sice 1 q zemáků po 20 k a 1 kg másla po 15 k.
2. 2. 1920 - Po delším rokování usneseno, aby naturálie odvedly se v přibližné ceně na penězích počítající 1 kg másla za 20 k a 1 q zemáků za 25 korun.
22 2. 1920 - Úprava platu farářova
Rokování o tomto předmětu ani se nezačalo. Bylo patrné vůči faráři o úpravě platu jeho nepřízeň a nechuť. To se ukázalo také nepřítomností některých presbyterů, kteří zůstali doma – nastalo podráždění a presbyteři se rozešli roztrpčeni. Ovšem byli také tišší, uznalí, však v menšině, kteří těžce nesli takové nebratrské jednání.
