„O podivném chování duchovního svědčí případ, který nám sdělují naší čtenáři z Růžďky.
Při pohřbu jednoho mladého soudruha, který se - pro svou milou povahu a obětavou práci v dělnickém hnutí - těšil všeobecné vážnosti, chtělo se s ním dělnictvo rozloučit nad hrobem proslovem jednoho soudruha. Avšak farář, kterému potom nic nebylo a neměl k tomu ani práva, jim v tom zabránil.
článek v časopisu „Duch času“ z 9.3.1938
odpověď faráře Jana Vejnara (na fotce):
Ku článku v č.58. z 10.března t.r. str.5. tohoto časopisu posílám toto vysvětlení.
Ve zdejší obci jsou dva konfesijní hřbitovy, na kterých o způsobu pohřbu rozhoduje příslušná duchovní zpráva. Proslovy zástupců politických organizací při pohřbech se zde dosud nekonaly a proto staršovstvo českobratrského evang. sboru v Růžďce rozhodlo ve schůzi dne 6.března t.r., že i nadále žádné proslovy kterékoliv politické organizace zásadně připouštěny nebudou. členové církve i farář jsou tedy povinni podříditi se rozhodnutí církevních zastupitelů a ustanovení pohřebního a hřbitovního řádu místního ze 17.ledna 1937. Není proto pravda, že farář nemá právo na konfesijním hřbitově rozhodovat o přítomnosti některého proslovu. Odmítnutí nestalo se ze zaujatosti proti soc. dem.straně, ale na základě právoplatného usnesení. Odmítám jako výmysl a nesmysl obvinění, že bych někoho zbavoval jeho práv.
J.Vejnar, čbr.evang. farář
