září 9th, 2004

Rozhovor s Jitkou Frenštackou

image

(varhanice, vedoucí mládeže, 20let)

řekni něco o sobě - kdo jsi, co budeš, co chceš být, co děláš…

Su cérka z Valašska, 4 roky jsem byla Ostravačka a už od 1.září ze mě bude Brňačka. Ale úplně
nejraději ze všeho jsem Růžďanka. Tři roky teď budu studovat obor Diplomovaný zubní technik a snad ze mě i jednou ten zubní technik bude.

Co ti dovede pozvednout a naopak zkazit náladu?

Náladu mi vždycky zvednou usměvaví kamarádi, pohoda mezi lidmi, kvalitní hudba a sport. A co mi ji naopak dokáže zkazit? Špatné porozumění mezi lidmi, lidská pohodlnost a blbost. 

Co tě v poslední době zaujalo (potěšilo apd...)?

Ani vlastně nevím, co mě v poslední době zaujalo, ale těšit se mám opravdu z čeho. Z úspěšně složené maturitní zkoušky a taky jsem moc ráda, že jsme mohli být o prázdninách na táboře, na vodě, v Jeseníkách a že to všechno vyšlo dobře, že jsme mohli být s mládeží spolu a užít si spoustu srandy.

Kdo/co tě v životě (příp v životě víry) ovlivnil/o a v čem?

V životě jako takovém to byli určitě rodiče a moji sourozenci, no a v životě víry to bylo hodně lidí. Někteří mě ovlivnili pozitivně - Wanda a Tadeáš Staniekovi, ale byli i takoví, kteří mě ovlivnili negativně. Ale i za to jsem s odstupem času vděčná, protože mě to naučilo vytvářet si svůj vlastní názor na různé problémy a na život vůbec.

Jak vidíš náš sbor? Co se ti na něm líbí a nelíbí? Co bys změnila?

Těžší otázku už jste mi ani dát nemohli, ale budu se snažit odpovědět upřímně. Někdy se ve sboru cítím moc dobře a neměnila bych to za nic jiného. Jindy jsou ale chvíle, kdy už mi to všechno leze přes hlavu, ale to je normální, protože sbor je složen z lidí a někdy prostě vztahy mezi nimi nefungují. A kdybych měla být trochu konkrétnější, tak jsem ráda za to, že máme ve sboru skupiny všech generací, protože všude tomu tak není. No a nelíbí? Spíš mě mrzí pasivita některých mých vrstevníků a malá chuť do práce pomoci s čímkoli ve sboru. řečí je hodně, ale ten skutek někdy schází.

Nevadí ti nedělní vstávání do kostela?

Jelikož to mám z kopečka pět minut chůze, tak ne. A 10.00 hodin to je takový přijatelný čas pro každého.

Jak vidíš mládež? Jak funguje, co ji zajímá, problémy, radosti atd...

Mládež mých vrstevníků, která už vlastně neexistuje, mi teď nahrazuje naše současná mládež. Někomu se může zdát, že mezi mládežníky, kteří jsou všichni ode mě o něco mladší, to není ono, ale můžu vás ujistit, že jsou skvělí i se svými chybami a úlety a jsem mezi nimi moc ráda. Někdy vázne domluva na konkrétní věci, občas nechuť něco dělat, do něčeho se zapojit, ale problémy jsou všude, takže to neberu tak tragicky.

Jak vidíš vztah „zbytku sboru“ k „mládeži“?

Každá generace se na mládež dívá asi trochu jinak. Některým hodně vadí, že se málo zapojujeme do sborového života a neúčastníme se bohoslužeb, ale já osobně si myslím, že v tomhle věku, se to mladým lidem prostě nedá nutit. Ba naopak takové metody to ještě zhorší a pak nemáte chuť už do ničeho. Kdo má chuť, přijde, kdo ji nemá, tak prostě nepřijde. Myslím si, že časem si každý z nich najde v životě to, co je pro něj prioritou a možná si při tomto rozhodování vzpomene na to, že kdysi chodil do mládeže a slyšel tam o Ježíši Kristu a evangeliu a třeba ho to při tom rozhodování ovlivní. A proto to stojí za to, brát mezi sebe i takové mladé lidi, kteří nám nejsou vždycky, jak se říká „po chuti“. Ve sboru je ale i hodně lidí, kteří nás mají rádi a dokážou nám pomoci, když potřebujeme.

Jsi varhanice - co tvůj vztah k církevní hudbě? Může mladý člověk vůbec zpívat, hrát a poslouchat něco (často) tak starého?

Můj vztah k církevní hudbě je pozitivní a myslím si, že taková hudba určitě na bohoslužby patří. Když se člověk zaposlouchá třeba do melodií žalmů, nemá to chybu. Netvrdím, že si občas neposlechnu třeba rockovou muziku, ale zpívat a hrát církevní hudbu mě prostě a jednoduše baví.

Oblíbená kniha, biblický text (příběh), píseň...

Nemám oblíbenou žádnou biblickou knihu konkrétně, ale mám ráda z Nového zákona Pavlovy dopisy do sborů. A biblický příběh, který mám nejraději? O Zacheovi: byl hříšný, podváděl lidi a myslel sám na sebe, ale ani přes to ho Pán Ježíš nezavrhnul. A to je pro mě nadějné a radostné, že i když jsem hříšná, mám u Pána Ježíše vždy novou šanci.
Z kancionálu mám nejraději písničku „Slož, co srdce tísní“ a mládežnických písniček mám hodně oblíbených.

Děkujeme za rozhovor Martin Fér, Lenka Vidašičová

Reakce

K tomuto příspěvku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Váš komentář:

  

Kategorie