Kdy jste se narodil a jaké jsou vaše vzpomínky na dětství?
Narodil jsem se uprostřed války v roce 1942, moji rodiče byli zemědělci a měl jsem ještě dvě mladší sestry. V roce 1948 jsem začal chodit do školy. U Hurtů ve mlýně byla nedělní škola, tu jsem navštěvoval, pak náboženství, tehdy nás učil bratr farář Horák, no a postupem času, když jsem vyšel ze školy, tak jsem chodil do mládeže a tam mě to zaujalo, protože tady vlastně nebyla žádná jiná kultura a jako mládežníci jsme měli možnost se setkávat. Ty večery byly pěkné a rád na to vzpomínám.
Kdy jste se narodil a jaké jsou vaše vzpomínky na dětství?Narodil jsem se uprostřed války v roce 1942, moji rodiče byli zemědělci a měl jsem ještě dvě mladší sestry. V roce 1948 jsem začal chodit do školy. U Hurtů ve mlýně byla nedělní škola, tu jsem navštěvoval, pak náboženství, tehdy nás učil bratr farář Horák, no a postupem času, když jsem vyšel ze školy, tak jsem chodil do mládeže a tam mě to zaujalo, protože tady vlastně nebyla žádná jiná kultura a jako mládežníci jsme měli možnost se setkávat. Ty večery byly pěkné a rád na to vzpomínám.
Jaké jsou vaše vzpomínky na mládež a konfirmační cvičení?
Konfirmován jsem byl u pana faráře Koláčného. Konfirmační cvičení bylo jednou týdně hodinu a na velikonoční svátky jsme měli přezkoušení před staršovstvem hlavně z dějin církve. Na vlastní konfirmaci bylo otázek méně a to spíš ty věroučné. Když jsme se rozešli ze školy, už nás do mládeže chodilo méně - 15až 20. Scházeli jsme se v neděli odpoledne, protože soboty byly v té době pracovní. Velkou většinu tvořila děvčata. Chlapci dávali hlavně v létě přednost sportu. Program byl podobný tomu dnešnímu - úvodní píseň, modlitba, úvaha na biblický text, rozhovor a závěrečná píseň. Následoval volný program - různé hry, vyhledávání veršů v Bibli a přitom odpoledne rychle uběhlo. V neděli odpoledne museli mnozí odjíždět autobusem do vzdálenějších škol, takže se setkání mládeže nemohli zúčastnit.
Kdo vás nejvíc ovlivnil?
Z farářů nás velice ovlivnil bratr farář Matějka. Viděl těžkost doby a na biblických hodinách nás vyzbrojoval, jak se zachovat, když na nás svět útočí.
Kromě rodičů mě ovlivnili také starší členové sboru. V mládeži nás občas navštívili a povídali nám o svých zkušenostech. Když jsme už byli dospělí, byly seniorátní dny mládeže často zaměřené na partnerské vztahy, rodinu, rady, podle čeho si mají hoši vybírat své nastávající. Úsměvně řečeno i podle písničky: Nedívej se na panenku, jestli dobře tancuje, podívej se do kuchyně, jak nádobí umyje. Pamatuju si i jednu dobrou radu - kdo chce život prožít dobře, vezmi si věřící věřícího.
čím jste byl?
Jako zemědělec jsem navštěvoval nejdřív zemědělskou školu. Při socializaci vesnice jsem byl takzvaně nadpočetný, tak mě propustili a ucházel jsem se o místo ve Zbrojovce v Jablůnce. Tam jsem se musel učit soustružníkem, ale to mi nebylo zatěžko. Celkem rád jsem tuto změnu uvítal, protože jsem časem zjistil, že mám vlohy ke strojařině.
Když se v osmašedesátém uvolnila doba, vystoupili rodiče z družstva, kde byly těžké podmínky a začali soukromě hospodařit. Nelitovali jsme toho. Byli jsme svými pány, ale hlavně jsme byli z naší práce lépe živi. Dokud byl otec v družstvu v partě zedníků, dělal 12 hodin denně a vydělal za měsíc 300 korun. Tehdy jsem také přerušil zaměstnání ve Zbrojovce, ale pak přišla znovu socializace, tak jsem se tam zase vrátil a už zůstal až do důchodu.
Jak trávíte čas dnes?
Jsem teď v důchodu a kdysi jsem dostal dobrou radu: Důchodce by se měl zaměstnávat tím, na co neměl celý život čas. To jsou u mě koníčky - zahrádka, ovocnářství, včelky, které chovám od svých 19 let a v zimním období, pokud je kousek dobrého dřeva, tak dřevovýrobky. No a když někdo přijde s nějakou drobnou opravou, tak opravím.
Jaké jsou vaše oblíbené texty, písně, knihy...?
Oblíbené texty byly hlavně ty konfirmační, které jsme se učili zpaměti, žalmy 1., 23. a samozřejmě z evangelia Janova. Z nebiblických textů jsem četl, pokud byl přes zimu čas, Marii Rafajovou, Kristínu Royovou, to považuju za hodnotné věci pro život.
Pokud jde o písničky, vyrůstali jsme na starém zpěvníku, textem i melodií mně velice blízká písnička je 218. - V tvé síle Pane Bože můj. Rád si poslechnu valašskou cimbálovku i dechovku, hlavně písničky z jižní Moravy. ¨
Co byste ve sboru změnil?
Nejsem reformátor. Jsem rád, že je sbor, jaký je a spíš jde o to, abychom vytvářeli dobrou atmosféru. Podle pocitů návštěv z jiných sborů tomu tak je. Mnozí lidé mají obavy z toho, jak je sbor přijme. Pokud je první dojem dobrý, příště takový člověk znovu přijde. Třeba je to právě ten, který hledá a potřebuje společenství.
Máte nějaké přání pro sebe nebo pro čtenáře?
Osobní přání je ani ne tak pro mne, jako pro sbor - aby byl oázou, kde všichni rádi přicházejí, kde nacházejí nový domov a kde se cítí dobře. Protože i v dnešní době technického pokroku se mnozí lidé cítí osamělí a pokud právě u nás najdou nový domov, je to velkým přínosem jak pro ně, tak pro nás jako sbor.
Děkujeme za rozhovor, ptal se MF
